Life is nothing but a game, that most of us will lose.

2. kapitola - "Nikomu to neříkej..."

4. listopadu 2012 v 15:38 | zelvicka7 |  Nemiluješ mne a já to vím
Konečně dlouho očekávaná kapitola... je krátká, ale snad se Vám všem bude líbit! Hlavně Sasance-chan...



Ginny Weasleyová měla také tajemství. Jenže bylo veřejné a byla si docela jistá, že ho věděl i Thomas Dark.
Už od šesti let byla zamilová do Harryho Pottera, později nejlepšího kamaráda svého bratra. Začalo to o jejích šestých narozeninách. Jako malá se odmítala naučit číst a tak její matka potřebovala něco, co by Ginny přesvědčilo.
Ke svým šestým narozeninám dostala malá Ginny knihu s názvem Harry Potter. Bylo v ní spoustu a spoustu fotografií, které byly pořízeny, když o tom Harry neměl ani ponětí. A u každé fotografie nějaký popisek.

A právě díky Harrymu Potterovi se Ginn naučila číst.

A právě díky němu si začala psát deník. A živě si pamatovala, co byla první věc, kterou svému deníku sdělila...

Minulost, Ginnin pokoj v jejích sedmi letech

Drobná holčička s dvěma ohnivě rudými culíky seděla na posteli a vedle ní byli rozházení plyšáci. Svírala v ruce tenkou tyrkysovou knížečku a v ruce držela propisku. Chvíli se rozmýšlela, pak otevřela deník na první stránce a napsala:

"Milý deníčku, napíšu ti tajemství. Ale nikomu to neříkej..."


Přítomnost

Ginny seděla u nebelvírského kolejního stolu vedle Seamuse a právě se natahovala pro konvičku s kakaem.
"Weasleyová?" Ozvalo se za ní a ona se otočila. Hledíc do tváře velice pohledného černovlasého mladíka se zamračila.
"Darku," oslovila ho chladně. "Potřebuješ něco?"
Thomasův úsměv trochu pohasl, ale nasadil nový.
"Víš..." pečlivě volil slova, "nechtěla bys jít se mnou jít příští týden do Prasinek?"

Ginny znehybněla a na zmijozelského prince jen zazírala. Trvalo to asi dvě minuty, ale pak se její rysy v obličeji uvolnily a ona se ušklíbla.
"Tak tos uhod," odpověděla a se smíchem se otočila zpátky ke svému kakau.
Thomas na ní zůstal zírat, pak pokrčil rameny a s ohromeným výrazem odešel. Ještě nikdy ho žádná dívka neodmítla.

**
Večer si Ginny zalezla pod peřinu, rozsvítila baterku a vytáhla svůj tyrkysový deník a ožužlanou propisku s obrázkem Harryho Pottera.

Milý deníčku, něco ti řeknu a myslím, že se ti to nebude líbit. I já jsem znepokojená. Ale nezapomeň, nesmíš to nikomu říct.

Na chvíli zaváhala a pak dopsala:

Thomas Dark mě dneska pozval na rande. Myslím, že se mu líbím. Bojím se...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sasanka-chan Sasanka-chan | Web | 4. listopadu 2012 v 16:08 | Reagovat

Jéžiš, to je tááák pěkný! :-) Děkuju za další kapitolu a já už se moooooc těším na další! :-D

2 Anička Nováková Anička Nováková | 5. listopadu 2012 v 16:42 | Reagovat

Nádherná kapitolka :-)

3 Bety Bety | 11. října 2014 v 21:56 | Reagovat

Trochu to nedává smysl protože ostatní koleje nemůžou chodit do cizí koleje

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama